Situace se lepší. Sice se stále ztrácím pod vodou a moje bóje mě odmítá poslouchat - naposled se mi utrhla a letěla sama na hladinu - ale jinak to jde. Seznámila jsem se konečně s nějakýma cizincema, jeden britskej dive master po mně jede, ale bohužel není můj typ. Ale je milej, občas chodíme na pivo.
Jedu příští týden na pár dní do Kuala Lumpur obnovit si thajské vízum na 2 měsíce, budu bydlet u jednoho známého od Míši, čímž se vše zjednodušuje. Takže se docela těším. A taky že si odpočinu.
Před pár dny jsme si s Míšou vzaly volno a šly se válet k bazénu v drahém resortu předstíraje, že tam patříme, jiank by nás vyhodili. Pro větší nenápadnost jsme si tam koupili Ice Coffee. Byla to paráda.
S jedním klukem co tu byl jsem šla hrát tenis, kurt byl betonovej a trochu pršelo, takže to bylo spíš bruslení, ale byla sranda.
A to nejlepší nakonec - viděli jsme velrybího žraloka - viz video níže. Vydejchala jsem skoro celou lahev z toho adrenalinu. Byl nádhernej, není co víc dodat. Měli jsme štěstí :)
pátek 27. ledna 2012
čtvrtek 19. ledna 2012
Po 20 dnech.
Vše jde zatím obstojně. Jsem poměrně vyčerpaná, páč je tu dost práce. Když nejsem na potápění, jsem tu na recepci, pomáhám v kuchyni a taky jezdím jako průvodkyně na výlet po ostrově.
Ale aspoň to utíká, vynahradím si to až budu cestovat. Bydlím teď s Míšou a je dobře že tu je, páč mi pomáhá v práci. Měli jsme několik hezkých ponorů, viděli jsme pole sasanek, velkou medůzu, spoustu ryb i korálů a vrak. Koupila jsem si svojí novou bóji abych měla co pouštět na hladinu, když jsem se skupinou ve vodě. Poprvé se mi sekl naviják a já letěla nahoru i s bójí! Haha... Ale to ještě nebylo to nejhorší. Byla jsem poslána do vody se čtyřmi lidmi - spoléhaje na moji schopnost ovládat kompas! Od chvíle co jsem se potopila jsem nevěděla kde jsme. Vynořit se nesmím a tak jsem tam pendlovala pod dně jak brundibár a pak se vynořila někde úplně v háji a museli jsme po hladině plavat zpátky. Svedla jsem to na spodní proud a oni to naštěstí sežrali. Ale na puse se mi z toho stresu udělal opar jak langoš! Od té chvíle se děsím kompasu. Ale musím se to nějak naučit, jinak to nejde, kompas je potřeba. Nevzdám se bez boje!
Jsou tu samí čecháčci, byla jsem s nima na výletě a myslela jsem, že je všechny zavraždim. Nejen, že v pralese hulili, řvali a dělali bordel, ale ještě jsem musela poslouchat kecy horší než u Homolků. Já už na to nemám. Držela jsem se jako poslední a snažila se předstírat, že k nim nepatřím. Když ale odhazovali vajgly do řeky u mangrovníků, to už mi slušně tekly nervy. No a večer tu sedí chlastaj a to už toho mám fakt plný brejle. Slunce seno erotika hadr. No snažím se to vydržet, je to jen na chvíli, ale musím říct, že se těším na angličtinu a na cizince. Byli tu i fajn lidi, ne že ne, ale je to únavný pořád poslouchat jak řešej angličtinu a pálivý jídla a tohleto a támhleto...
Od půlky února jsem free a plánujeme s Míšou jet na do Bangkoku, pak Chang maie, pak se uvidí, v úvahu přichází i Kambodža. Moc se těším. Určitě pak ještě strávím nějakou dobu jen na ostrovech opalováním.
Tož zatím tak... Pište jak se máte vy...!!!
Ale aspoň to utíká, vynahradím si to až budu cestovat. Bydlím teď s Míšou a je dobře že tu je, páč mi pomáhá v práci. Měli jsme několik hezkých ponorů, viděli jsme pole sasanek, velkou medůzu, spoustu ryb i korálů a vrak. Koupila jsem si svojí novou bóji abych měla co pouštět na hladinu, když jsem se skupinou ve vodě. Poprvé se mi sekl naviják a já letěla nahoru i s bójí! Haha... Ale to ještě nebylo to nejhorší. Byla jsem poslána do vody se čtyřmi lidmi - spoléhaje na moji schopnost ovládat kompas! Od chvíle co jsem se potopila jsem nevěděla kde jsme. Vynořit se nesmím a tak jsem tam pendlovala pod dně jak brundibár a pak se vynořila někde úplně v háji a museli jsme po hladině plavat zpátky. Svedla jsem to na spodní proud a oni to naštěstí sežrali. Ale na puse se mi z toho stresu udělal opar jak langoš! Od té chvíle se děsím kompasu. Ale musím se to nějak naučit, jinak to nejde, kompas je potřeba. Nevzdám se bez boje!
Jsou tu samí čecháčci, byla jsem s nima na výletě a myslela jsem, že je všechny zavraždim. Nejen, že v pralese hulili, řvali a dělali bordel, ale ještě jsem musela poslouchat kecy horší než u Homolků. Já už na to nemám. Držela jsem se jako poslední a snažila se předstírat, že k nim nepatřím. Když ale odhazovali vajgly do řeky u mangrovníků, to už mi slušně tekly nervy. No a večer tu sedí chlastaj a to už toho mám fakt plný brejle. Slunce seno erotika hadr. No snažím se to vydržet, je to jen na chvíli, ale musím říct, že se těším na angličtinu a na cizince. Byli tu i fajn lidi, ne že ne, ale je to únavný pořád poslouchat jak řešej angličtinu a pálivý jídla a tohleto a támhleto...
Od půlky února jsem free a plánujeme s Míšou jet na do Bangkoku, pak Chang maie, pak se uvidí, v úvahu přichází i Kambodža. Moc se těším. Určitě pak ještě strávím nějakou dobu jen na ostrovech opalováním.
Tož zatím tak... Pište jak se máte vy...!!!
středa 18. ledna 2012
sobota 7. ledna 2012
pátek 6. ledna 2012
Po týdnu.
Z ostrova Phuket jsem odcestovala na ostrov Koh Lanta. Je to tu nádherný. Krásné pláže, čistá voda, málo lidí, úžasná příroda. Jsem součástí potapěčského centra Octopus divers, jsou tu samý Češi, což je teda jediná nevýhoda. Já už na ty český kecy prostě nejsem. Pořád chlastaj pivo a kecaj o pivě a neustále parodujou angličtinu, když přijde nějakej cizinec a já už neumim předstírat, že mě to baví poslouchat. Dělám trochu na recepci, trochu marketing a trochu dive mastera, uvidím jak to půjde. Dnes jsem dělala první ponor, dostala jsem toho největšího blbce, takovýho přechytralýho dědka co neuměl vyrovnávat tlak v uších. Tak jsem ho zatlačila do 6 metrů a měl to.
Jinak se cítím dobře, žádné nemoci ani problémy, jen dnes jsem měla dost sluníčka. No holt to není Indie, je tu víc čisto. Thajci jsou zlatíčka, pořád se usmívají a klaní. Jídlo mi též chutná. Příroda je tu jako na Andamanech, všude mangrovy, moře je čisté, pláže dlouhé a krásné. Vážně nádhera (photos coming soon).
Na Phuketu jsem se seznámila s amíkem, kterému se tak líbil můj indický přízvuk, že mě vzal na výlet po plážích a pak na véču. Bylo to fajn, legrace.
Jinak zatím poznávám a nasávám informace a dojmy. Těším se, až bude chvíle volna a já si vezmu skůtr a udělám si výlet po ostrově.
A už na trajektu jsem potkala Petru s Johnem - kámoše z Hamburku! Věděla jsem že tu budou, ale ne že budeme už na stejné lodi. Takže s nimi jdu brzy na pivo a těším se.
PS: Cestuju sama, ale vůbec se sama necítím. Osamělost na mě padá jen v Praze...
Jinak se cítím dobře, žádné nemoci ani problémy, jen dnes jsem měla dost sluníčka. No holt to není Indie, je tu víc čisto. Thajci jsou zlatíčka, pořád se usmívají a klaní. Jídlo mi též chutná. Příroda je tu jako na Andamanech, všude mangrovy, moře je čisté, pláže dlouhé a krásné. Vážně nádhera (photos coming soon).
Na Phuketu jsem se seznámila s amíkem, kterému se tak líbil můj indický přízvuk, že mě vzal na výlet po plážích a pak na véču. Bylo to fajn, legrace.
Jinak zatím poznávám a nasávám informace a dojmy. Těším se, až bude chvíle volna a já si vezmu skůtr a udělám si výlet po ostrově.
A už na trajektu jsem potkala Petru s Johnem - kámoše z Hamburku! Věděla jsem že tu budou, ale ne že budeme už na stejné lodi. Takže s nimi jdu brzy na pivo a těším se.
PS: Cestuju sama, ale vůbec se sama necítím. Osamělost na mě padá jen v Praze...
Přihlásit se k odběru:
Příspěvky (Atom)